Jó, jeden to nemá jednoduchý. Zvlášť, když je ten jeden jenom malej dráček. A když se do toho připlete malá, pitomá, ale bohužel kouzelná hůlka. Ale co chcete od dřeva. Teď abychom to dali spolu do pořádku.
Začínáme u stromu s dutinou. Pořádně ji prohledáme, na jdeme prak a po důkladnějším prohledání doutník. Vydáme se horní cestou, až dojdeme k Lenochově domku. V kůlně najdeme cihlu. Promluvíme s Lenochem, potřebuje spravit stroj na metání buchet. Pod jeho postelí najdeme nočník, a můžeme jít. Musíme jít honem domů a slíbit mamince,že už nebudeme zlobit a dostaneme od ní na hraní solidní nůž. Použijeme nočník na pavouka vlevo nahoře a dostaneme od něho nit. Ještě v hrnečku pod oknem (vpravo) najdeme lžičku a pak už honem musíme běžet – kampak?
No samozřejmě – do hospody (vpravo od domova).
Chvíli jsem radil hráčům karet – na karty já jsem fakt dobrej! No, radši půjdem, dokud ještě nevstali od stolu. Od hospody cestou dolů dojdeme ke komediantovi, když si s ním popovídáme, dá nám zkamenělou loutku. Ze země sebereme jablko, vrátíme se k hospodě a cestou od hospody doprava dojdeme na mýtinu s kouzelníkem. Popovídáme si s ním a potom vyměníme kámen na zemi před ním za loutku od komedianta. Jdeme ke stromu s dutinou (kde jsme začínali) a spodní cestou dojdeme na palouk, kde se pasou židle. Jestli něco nesnáším, tak je to ukecanej nábytek. Ale dát řeč s nima musíme, dozvíme se o tajném vchodu do hradu, skrytém pod kořeny starých pařezů. Dojdeme se tam podívat, promluvíme s nimi a zjistíme, že je svědí lišejník. Jejich starosti bych chtěl mít!
Horní cestou od dutého stromu najdeme místo, kde jsme potkali ježka. Nastražíme mu jablko a odejdeme,abychom ho nevyplašili. Hned se ale vrátíme, a ježka sebereme. Vrátíme se ke starým pařezům, použijeme ježka na kořeny a odkryje se nám tajná chodba. Ještě prozkoumáme pařezy a najdeme ježčí bodlinu. Pak projdeme chodbou do hradu.
Dveřmi vpravo jdeme do kuchyně, kde se dá najít docela dost věcí. Na poličce vlevo je trychtýř, na stole vpravo hadr. Po prozkoumání šuplíků najdeme kus droždí a cukr. Ten vezmeme na lžičku a je to. Prozkoumáme jídelníček visící nad šuplíky – taková surovost, jíst trpaslíky, hrnec na plotně a otevřeme si (preventivně) dvířka od kamen. Dveře vedle kuchyně jsou bohužel zamčené, takže se o tom půjdeme poradit se židlí Agátou na palouk.
Zajdeme do hospody, vyleštíme zrcadlo (vlevo na zdi) a promluvíme znovu s hráči karet (divné, že mě ještě nemají plné zuby). Dostaneme od nich balíček karet se samými esy a ještě jim ze stolu vezmeme džbánek s pivem. Půjdeme opět na palouk k židlím a pořádně jim ho pivem pokropíme. Dozvíme se od Agáty, jak otevřít zamčené dveře na hradě a můžeme to jít hned vyzkoušet. Za dveřmi je hodovní síň a náčelnice židlí Karmela. Potřebovala by trochu opravit.
Vrátíme se do hospody, promluvíme s hospodským, dáme mu doutník a dostaneme plakát. Dozvíme se o vrhači šipek, který se šel oběsit do lesa. Podíváme se za ním – od dutého stromu horní cestou. Dáme se s ním do řeči, dozvíme se o šipkovníku a o mluvící kronice. Dostaneme od něho klíč od jeho domku a hned se tam půjdeme podívat. Je to nalevo od našeho dračího domku. Najdeme tam mluvící kroniku, ale neřekne nám ani ň. Zajdeme tedy k šipkovníku, použijeme na něj trychtýř a objeví se červíček.
Půjdeme znovu do hradu, do hodovní síně, vezmeme si výpůjční řád knihovny a na zdi necháme plakát od hostinského. Půjdeme na mýtinu za kouzelníkem a ukážeme mu výpůjční řád. O jeho IQ svědčí to, že ho považuje za vysvědčení a mě za kouzelníka. Bude teď ochoten s námi soutěžit v kouzlení. Použijeme balíček es z hospody a on promění kamennou loutku v dřevěnou. Sebereme ji a doneseme komediantovi. Ten nám za to prozradí, proč tak dobře mluví – použil kouzelnou léčivou bylinu, která roste vysoko v horách. To by se nám hodilo pro kroniku, takže jdeme do hor.
V horách bylinu utrhneme a promluvíme s kymácejícím se stromem, vlastně spíš s větrem, který ve větvích stromu uvízl. Slíbíme, že mu pomůžeme (to můžeme – slibovat) a jdeme do šipkařova domu rozpovídat mluvicí kroniku. Abychom to neměli tak jednoduché, zjistíme, že ji někdo ukradl. Prozkoumáme stopy na zemi a (důkladně a několikrát!) vykřičník na zemi. Je mezi stopami dost špatně vidět. Ale právě z něj se dozvíme, že kroniku ukradli skřeti a také o místě, kde se schovávají. Zajdeme se tam podívat a promluvíme s nimi.
Stavíme se v hospodě a promluvíme s trpaslíkem, který utekl obrovi skoro z pekáče a má strach o své kamarády. Zajdeme tedy ještě k obrovi. Venku před věží najdeme suchou větev a uvnitř u obra trpasličí šatičky – když důkladně prozkoumáme láhev s naloženými trpaslíky. Promluvíme s obrem. Je sice velký a silný, ale myšlenkově trochu pomalejší. Od obra půjdeme znovu do hradu.
V hodovní síti použijeme ježčí bodlinu coby jehlu, pavoučí niť jako… jako niť a trpasličí šatičky jako záplatu a spravíme čalounění židle Karmely. Pak v levé knihovně objevíme pohádkovou knihu. Abychom ji mohli vzít, dohodneme se s Karmelou, že nám pomůže a abychom si nerozbili hubu, ústa, tlamu, nebo co to vlastně draci mají, až na ní polezeme, tak ji vypodložíme cihlou, kterou jsme našli u Lenochova domku. S pohádkovou knihou utíkáme ke skřetům.
Skřetům přečteme pohádku a oni nám krááásně usnou. Z knihy vypadne papír >> divadelní scénář. Použijeme nůž na pravého skřeta – né do něj!, jenom mu uřízneme vousy. Levému skřetovi prozkoumáme boty a z kroniky vezmeme pohrabáč. Použijeme na ní kouzelnou květinu z hor a konečně s ní můžeme pokecat. Řekne nám něco o dračí jeskyni a taky o splašené hůlce Evelýně. Dozvíme se, že se dá zlikvidovat mírným povařením ve zvláštní polévce. To jsou věci!
Půjdeme se podívat k dračí jeskyni. Před ní narazíme na rytíře,který se klepe strachy. Na zemi najdeme druhý kámen a jdeme do jeskyně. Tam najdeme hromadu pokladu a hlídá ji – kdo jiný než můj táta. On vždycky dal na dodržování dračích tradic. V hromadě najdeme prsten a promluvíme s tátou. Nemůže prý usnout, protože mu zvoní v uších. Pochopil jsem, že ten zvuk je skutečný a že ho vydává brnění klepajícího se rytíře.
Vrátíme se k dutému stromu,kde jsme začínali a spodní cestou dojdeme k mraveništi. Použijeme lžičku s cukrem a ulovíme mravence. Cestou nahoru z mýtiny objevíme ležícího a flákajícího se trola. Rozpohybujeme ho tím, že na něj pustíme mravence a on uteče na most dělat svou práci. Na místě, kde ležel, najdeme třetí kámen a ještě zjistíme, že strom je upatlaný od smůly a můžeme jít k šipkařovu domu. Začneme střílet prakem na ptáčka v hnízdě. Až se konečně trefíme a ptáček si naštvaně přestěhuje hnízdo, sebereme list, který spadl ze stromu. Podíváme se do šipkařova domku a namočíme skřetí vousy do sazí, které se vysypaly z komína.
A opět půjdeme do hradu. V kuchyni prohrábneme uhlíky v kamnech pohrabáčem a přiložíme suchou větev. Tím parádně spálíme trpasličí guláš pro hradního pána. Ještě než stačíme vylézt chodbou z hradu ven, dá hradní pán vyhlásit zákaz pojídání trpaslíků. Tím jsme zachránili trpaslíky u obra a všimneme si, že trubačovi přitom spadne trubka. Dojdeme si pro ni a najdeme ji za dělem pod hradem. Od žebráka se dozvíme, že má hlad. Skočíme tedy do hradu do hodovní síně a přineseme mu rakvičku se šlehačkou , ale než se vrátíme, zbyde z něho jenom kostra. Neměl být tak vybíravej! V kostře najdeme kliku od našeho okna.
Půjdeme do jeskyně k otci a přemluvíme ho, aby zahrál na trubku… no, zahrál - o jeho uměleckých vlohách si uděláte představu, když se dozvíte, že rytíř před jeskyní se po tom koncertu roztřásl ještě víc-i když bych si myslel že to už snad ani nejde. Při tom z něho vypadla nějaká lesklá součástka. Sebereme ji a skočíme si na most promluvit s trolem. Použijeme lesklou součástku a pouštíme na něj prasátko, až mu začne být horko. Promluvíme s ním a on nám dá své tričko. Tričko použijeme na rozklepaného rytíře před jeskyní. Klepat se sice nepřestane, ale aspoň už nezvoní a otec mohl klidně usnout. Půjdeme do jeskyně začernit poklad dračími vousy. Teď by to chtělo ještě tátu znova probudit!
Zajdeme k obrovi, sebereme tam ozubené kolo a provázek. Dozvíme se od něho recept na tu polévku pro uvaření hůlky a dostaneme bujón – základní přísada do všech polévek. Je sice poněkud staršího data – ale pro takovou hůlku je dobrý až dost. Půjdeme k Lenochovi, doplníme jeho stroj droždím a ozubeným kolem, promluvíme s ním a dostaneme lahvičku s koncentrovanou leností (u postele).
Lenost použijeme u šipkovníku na červa. Na stromě vyrostly malé nezralé šipky. Prozkoumáme je a taky zamračeno oblohu. Chtělo by to rozfoukat mraky, aby bylo sluníčko a šipky mohly dozrát. Jdeme do hor, vysvobodíme vítr prstenem. Použijeme na něj zelený list (může to chvíli trvat, protože se musíme na vítr listem trefit), vítr se zviditelní a my ho požádáme , aby rozfoukal mraky nad šipkovníkem. Vrátíme se k šipkovníku a sebereme spadlé šipky. Odneseme je šipkaři , který hned odběhne trénovat na terč na mostě. Jenže nepozná, že místo terče už tam stojí skutečný trol a tak to pěkně schytá – vypadne mu přitom zvoneček, který zajdeme sebrat. Potom jdeme honem za otcem do jeskyně a probudíme ho zvonečkem.
Když otec uvidí začerněný poklad,nebude ho chtít hlídat a půjde pěkně domů, jak se na správného otce nakonec sluší, ne?
Pro změnu zmizela maminka a jsme opět u dutého stromu (tam, co jsme byli na začátku). Jdeme ke komediantovi, dáme mu scénář a přemluvíme ho, aby mě vzal za pomocníka. Tím pádem nám dá klíč k truhle, ve které najdeme fakírskou píšťalu. Skočíme ještě jednou ke skřetům, zahrajeme na píšťalu a levému skřetovi se z boty vysoukají tkaničky. Tím získáme ponožku – poslední to ingredienci do hůlkové (ne Hůlkové!) polévky. Jdeme domů a do rendlíku s polévkou přidáme bujón a skřetí ponožku. Na zlomenou vařečku použijeme provázek a polévku zamícháme. Použijeme kliku na okno a okno otevřeme. Teď začne polévka pořádně vonět a ten smrádek se může krásně roztáhnout oknem až do lesa…
Odejdeme z domku i z obrazovky před domkem a hned se vrátíme a načapáme hůlku Evelýnu. Pomůžeme jí do hrnce s polévkou a sadisticky se díváme, jak se topí. Huráááááá!